BLOG PG group

V rámci našeho PG blogu mne napadlo , že by Vás mohlo zajímat, jak to vše začalo, kdo stojí zatím vším, kdo zkrátka PG group vlastní a vede. Proto vám přináším rozhovor s našimi majiteli a malé ohlédnutí za 20 lety existence PG group. Jaké byli jejich dětské sny, jak hodnotí těch uplynulých 20 let a co očekávají od další budoucnosti?

Začnu trochu ze široka a nejprve se zeptám, čím jste chtěli být, jako malí kluci?
Evžen: Tak já jsem chtěl být kosmonaut 🙂 a pak automobilový závodník, později. Protože mne to vždycky fascinovalo a byl jsem celý život fanda do aut a do techniky. Už jako malý kluk jsem si psal do zahraničních firem o prospekty aut, co tady nejezdily a na malém městě už vůbec ne a snil jsem, že jednou budu mít pěkný auto.
Tak to se povedlo… A ty Marku?
Marek: Já jsem chtěl být zvěrolékař. (smích). Nee, opravdu!!! A potom jsem chtěl být profesionální fotbalista.
Tak tou cestou si chvíli i šel…
Marek: Tam jsem šel, ale nedošel. 🙂

A proč se tak nestalo? Co jste vystudovali?
Evžen: Já když jsem dospěl, tak jsem se ptal tatínka a maminky, co by bylo nejlepší, abych dělal? A oni mi řekli, že nejlepší by bylo, abych šel na zemědělskou školu, protože když budu pracovat v zemědělství, budu se mít vždycky dobře. Zemědělci mají naturálie, dostanou každý rok deputáty, obilí, můžou si koupit prase, takže budu mít všeho dost a to je perspektivní, takže jsem šel na zemědělskou školu.
Marek: No já se dlouho viděl ve fotbalu, ale pak se mi pomalu ten sen začal měnit a už jsem se viděl v jiné sféře.

Přeci jen, více jak 20 let, téměř ¼ století, to je již dlouhé manželství, dalo se to vydržet, přežít?
Evžen: Tak sedíme tady, kdybychom to nepřežili, tak bychom tu neseděli. No my měli i jiného společníka, ještě nedávno, s kterým jsme se rozloučili. Samozřejmě někdy to byly těžké časy, někdy výborný. Ale tak to v podnikání zkrátka je, nahoru, dolu… Ale v globále jsme těch skoro 21 let spolu vydrželi. 🙂

Jak to celé začalo? Kdo s tím přišel, podnikat právě v tomto oboru?
Marek: To bylo jednoduché, tedy co já si pamatuju… já jsem pracoval pro rakouskou tiskárnu a můj kamarád Láďa tam pracoval jako jednatel. A ten přišel s tím: „Hele založíme si vlastní firmu.“ A já na to: „Co jako budeme dělat?“ Láďa mi řekl: „že se nemusím bát, že nebudeme dřít na rakušáky a uděláme si svoje a vezmeme do party ještě jednoho týpka.“ A tak jsem poznal Evžena, kterého jsem viděl poprvé u notáře při zakládání firmy (smích obou pánů).

Co myslíte, že je v oboru reklamy nejnáročnější?
Evžen: Já myslím, pokud mluvím za sebe, tak ta obrovská personální rotace lidí, a za 21 let mohu říci, také nestálost cen, snažíte se vyhovět klientům, tak aby ceny pro ně byly přijatelné, nabízíte se, podbízíte a ničíte tím cenový trh. My když jsme začínali, tak od té doby se ceny opravdu zkazily a Marek potvrdí, že jsme tiskli billboardovou kampaň o 300 boardech, na které jsme měli 60, 70%, takže nám stačilo udělat tři kampaně do měsíce a měli jsme zaplacený všechny náklady. Dneska je na produkci 2. – 3.000 korun a ještě to nedostaneš. Tenkrát to bylo snazší.
Marek: je to určitě těžší, ty lidi na straně klientské jsou dneska chytřejší, vzdělanější. Je i větší konkurence a dříve vztahy a obchody byly opravdu na přátelské bázi, dnes je vše vytendrované. Možnosti jsou tím omezenější.
Nemyslíte, že je to dobře? Že třeba tím pádem v konkurenčním boji vznikají lepší věci?
Marek: Pro klienty je to lepší samozřejmě. Pak je otázka jestli cena odpovídá té kvalitě, ale to bych nerad posuzoval, to si musí posoudit klient sám. A možná bych ještě doplnil, že s podnikáním jsou spojená rizika peněz, že ti někdo nezaplatí, tím jsme si samozřejmě také prošli a za tu dobu ve firmě jsme měli spousty nedobytných pohledávek, které už asi nikdy nedostaneme, ale nikdy to zásadně neohrozilo tu firmu. Přiměřené ztráty za ty roky byly a taky nepovedený investice třeba v zahraničí, na které jsme v té době sázeli, ale tak to prostě je a k podnikání patří.

A když se zeptám, které období pro Vás zatím bylo tím nejlepším a naopak?
Evžen: Vlastně to nejtěžší období je velmi čerstvé, zatím o něm nechci mluvit. Ale my jsme prošli několika těžkými obdobími, protože jsme podnikali v Polsku, V Rusku, na Slovensku a tam jsme vždycky bohužel natrefili na podvodníky, kteří z nás vytahali peníze a nic nezařídili. Jedna z našich prvních zakázek „Etikety do Moskvy“, kde jsme dostali zakázku od zastoupení v Rusku a oni zaplatili zálohu a zbytek už jsme nikdy neviděli. Nikdo neví proč? (smích) Takže byly otřesy, finanční a museli jsme to dotovat z vlastních peněz, ale zase za 20 let to nebylo tak častý. Myslím, že jsme prošli takovými třemi těžkými obdobími. Mohu snad říct, že ta firma byla většinou velmi produktivní a stále je. Za tu dobu jsme zaměstnali neskutečně hodně lidí, měli se u nás dobře, nikdy jsme nikoho nepodvedli, všem jsme všechno zaplatili, což považuji za úspěch.

Tím mi nahráváš na další otázku, takže byla někdy chvilka, že jste uvažovali, že to zabalíte?
Marek: Já za sebe můžu říct, že ne!
Evžen: I já musím říct, že jsem nikdy nepomyslel na to, že by se firma zavřela, ale asi před těmi třemi roky, nás dohnala krize, o trochu později než byla finanční krize v roce 2008, a tam já jsem začal přemýšlet o tom, že bych třeba já z toho odešel. Spadly ceny, byl úbytek zakázek, elektronické aukce atd.. Začal to dělat kde kdo z garáže, odejde Ti člověk a sebere zakázky, tak jak se to stalo nám a samozřejmě potom pracuje za jiné ceny, než firma, která má nějakou režii. Takže opravdu byla situace, že najednou z těch zakázek nebyly profity a náklady stejné. Tak jsem začal přemýšlet, že tudy cesta nevede. Přemýšlel jsem i o jiných oborech a v tu dobu se mi naskytla příležitost založit firmu s průmyslovou automatizací, což budoucnost mělo a má. Ale u reklamy jsem stále zůstal a jsem rád.

Co kromě zkušeností, podle Vás musí dobrý podnikatel mít?
Marek: Musí mít štěstí! (smích). Ale samozřejmě musí mít chuť do podnikání, to je myslím základ, musí být schopný řekněme snášet i větší tlak, než třeba v zaměstnaneckém poměru, musí mít dobrý odhad, čuch na lidi, dobrou ruku ve volbě spolupracovníků, eventuálně společníků. A musí mít dobré nápady, nadšení, entusiasmus dělat věci líp, než konkurence. A taky by měl mít kapitál k přežití horších období, či zvládnutí složitějších začátků a nenechat se zlomit a pokračovat dál.
Evžen: Já souhlasím a myslím, že odhad na správné příležitosti. Chytit se ji a zareagovat a pracovat. Musíte být pracovití, férový, ono se to dlouhodobě vyplácí.

Jak motivujete svůj tým lidí? Myslíte, že dostatečně?
Marek: Samozřejmě jsou podmínky a možnosti v té firmě. Ukazatelem je jednoznačně fluktuace lidí, která byla u nás vždy minimální, a ti zásadní lidé tam zůstávali a to je pro mne důkaz, že jsou motivovaní a spokojení. Podstatná je atmosféra ve firmě, vztah s managementem. Což myslím, že u nás vždy fungovalo. Lidi byli vždy dobře zaplacení a včas. Samozřejmě je také důležité se zeptat jich.
Evžen: Motivace vždy vychází z toho, jak ta firma funguje, když máte prostor motivaci ještě zvednout, rozšířit, tak to rád uděláte, ale když tu možnost už nemáte, tak to holt nejde. Ta firma bude fungovat vždy jen, když ty lidi budou mít společný zájem, aby to fungovalo. Pak je třeba čas přijít a říct, hele ta firma funguje, máme zisky a pojďme se bavit, do čeho budeme investovat a jak namotivujeme více lidi. Myslím, že nyní máme lidi ohodnocené dobře, vždy je to kompromis mezi námi a jimi, aby obě strany byly spokojené.

Jaké máte vize do budoucna v podnikání?
Evžen: Já za sebe bych rád nyní firmu stabilizoval, jelikož nám 40% lidí odešlo. Abychom si na sebe vydělali a přemýšleli co dál, snažili se dál rozvíjet. Ať je to online sekce, či jiné možnosti. Nebráním se nápadům zaměstnanců, klientů i dodavatelů. Cílem je posílit a nabízet kvalitní služby ve specializovaných oblastech.

Jelikož už nejste úplně kluci, tak se zeptám, jestli se cítíte být úspěšnými?
Evžen: Já myslím, že jsem úspěšný, když mluvím sám za sebe. Jsou lidi, kteří nedosáhli tak daleko, ale zase na druhou stranu znám spousty lidí, kteří toho dosáhli mnohem víc a byli pro mne vzorem a obdivuji je. Ale mohu snad říct, jsem spokojený a správný podnikatel asi vždycky vidí další a další výzvy, proto asi stále pracuji.
Marek: Vždycky je to o příležitostech a důležité si říct, jestli tohle byla ta správná šance, který jsem se měl chytit. Těžko říct? Mně bylo 23, když jsme zakládali firmu a vlastně před tím jsem ani jiné příležitosti neměl, ale s odstupem času můžu říct, že to pro mne byla životní šance, když to zpětně zhodnotím. A vlastně to co v životě mám, mám především díky PG, takže za sebe, ano cítím se být úspěšný.

A když zrovna nepracujete, jak relaxujete?
…smích…
Evžen: No já mám tak velkou zahradu, kde zase pracuji, jinak, ale zase práce. Já z toho prostě nemůžu utéct, a když už mám vůbec nějaký čas, tak jdu na houby, nebo na golf. Ale času je hodně málo. Prostě aktivní odpočinek.
Marek: No rozhodně golf, kterému se věnuji 20 let. Začal jsem hrát tenis v poslední době. Taky poker, i to je druh relaxu i částečně sekundární činnost, která mě baví i živí. Baví mě i práce na zahradě a okolo baráku.

A vaše sny? Ne ty podnikatelské, ale lidské, nesplněný sen?
Marek: Já asi nemám žádný zásadní sen, kterým žiju. Mám samozřejmě dílčí sny, za kterými jdu a plním si je.
Evžen: Já celou dobu přemýšlím, jestli mám nějaký hlavní sen. Já mám sen, abych hrál líp golf, myslím, že už bych si to asi za ty léta i zasloužil. (…smích…) Ale já si myslím, že když chceš, tak si splníš ledacos, ale co si sám splnit nedokážeš, je zdraví. Možná je to klišé, ale je to tak.

Jako zaměstnanci, byť se dobře známe, se mi rozhovor nedělal úplně snadno, ale přiznávám, že mi to páni majitelé velmi usnadnili. Svým neformálním přístupem, upřímností a ochotou zodpovědět vše, na co se jich ptám.

Takže děkuji za příležitost a důvěru majitelům PG GROUP a.s. Evženovi Markovi a Markovi Šulcovi.

Klára Feniková

Account Director

Snažím se neztrácet a rozdávat dobrou náladu. Snažím se nebrat se moc vážně a snažím se především všem naslouchat! Ať posoudí jiní, zda se mi to daří…? 🙂

Všechny články od autora

Komentáře

comments